Není to zábava - je to povinnost!
Otázku jak se na housle hraje si jistě pokládá mnoho z Vás.
Vy,co se již o tento hudební nástroj zajímáte,dobře víte,že nejde pouze o hraní skladeb,písniček a toho,co vás baví. Jde především o to,naučit se techniku hry na housle začínaje u stupnic,etud,cvičení na rychlost hry,na správnou intonaci,na polohy atd. Když dokážete najít potěšení i v těchto nemnoho oblíbených cvičeních,tím snadnější pro vás je hraní skladeb. Jinak řečeno - když nemáte základy (v tomto případě se jedná o techniku hry),nemůže pro vás být potěšením ani hraní skladeb (protože se k nim většinou ani nedostanete).
Mnoho dětí i rodičů má za to,že když dítě přihlásí do hudební školy na hru na housle,bude mít dítě radost,protože si bude hrát samé pěkné písničky a rodiče budou mít zase radost z toho,jak to jejich drahému dítěti jde. Omyl.
Hra na housle není pouze potěšením. Jak mi i můj pan učitel řekl,jde o povinnost. Musíme to brát jako povinnost a přistupovat k ní zodpovědně.
Právě na tomto spousta dětí ztroskotá. Z idey písniček se naráz vyklubou těžká cvičení,které dětem nejdou,nebaví je a proto je necvičí. Jelikož necvičí,nemůžou hrát skladby. A protože nehrajou sklady,nebaví je hrát. Pak už to jde rychle z kopce a děti s hrou na housle končí. Nejhorší na tom všem je,že skoro vždy padne vina na učitele,který prý dítě málo motivoval k cvičení a odmítal s ním hrát skladby. Tohle je jen případ toho,jak by to mohlo dopadnout.
Pokud však dítě v cvičení najde zálibu,dokáže se přimět k hraní stupnic,etud a podobných věcí,dříve si může zahrát i skladby,které ho baví. Snad by tady mohlo platit pravidlo: ,,První povinnost,potom zábava." Po celou dobu studia na hudební škole musí žák pravidelně cvičit,připravovat se do hodin,hrát ta nudná cvičení,učit se postoj,držení...za odměnu si však může zahrát na koncetech,veřejným vystoupeních,vernisážích,či jen tak pro radost to,co ho baví. To by mělo být pro dítě odměnou. Sama za sebe mohu říct,že pocit z povedeného koncertu předčí vše obtížné a nudné,co vás za měsíce potkalo.
I v hudební škole,jakožto v každé jiné,máte povinné předměty,které vám pomáhají propracovat se k technice a podporují vaše nadání.
Studium hry na housle zahrnuje tyto předměty:
1. Hra na housle,příprava k souhře,hra z listu
2.Hra v souboru,komorní hra,hra v orchestru
3.Hudební nauka
4. Improvizace
Hra na housle-potřebná k technické stránce hry(držení houslí,postoj,držení smyčce...)
Příprava k souhře-dává dítěti základy ke komorní,či orchestrální hře
Hra z listu-žák musí být schopen zahrát alespoň jednoduchou skladbu či písničku bez toho,aby před tím viděl notový zápis
Hra v souboru,v komorní hře,v orchestru-slouží spíše k zlehčení povinností,žák tam většinou hraje rád a dobrovolně. Napomáhá ke zvýšení vžití do hudby(žák je nucen rozeznat,kdy má kdo hrát hlasitěji,kdo má solo,kdo hraje pouze doprovod).
Hudební nauka-výuka probíhající v lavicích. Žák se učí definice,skladatele,skladby,noty a stupnice,křížky,béčka,poslouchá skladby.
Improvizace-,,Tak,a teď mi to zahraj,jak to cítíš." Oblíbená věta učitelů. Žák je nucen zahrát skladbu tak,jak mu to připadá správné (jedná se spíše o poslechové hledisko). Učitel díky tomu lépe rozpozná,zda se žákovi lépe hraje romantismus,či rychlá skladba (ve starším věku už si to dokáže říct i sám žák a má právo na výběr skaldby dle svého citu).